Spotřeba zvyšuje hrubý domácí produkt, omezuje úspory, které je spojeno se snížením investiční činnosti.
Investice - rozhodující jsou čisté investice, které podněcují další hospodářský růst. Investice se skládají z fyzického kapitálu (především stroje a budovy - nejen továren, ale i obytných domů), zásob vstupů a zásob výstupů (neboli zásoby produkce, např. automobilka vyrobí za rok 300000 aut, z toho prodá pouze část).
Investice mají dvojí význam z hlediska HDP.
1. důchodotvorný efekt je dán tím, že investice jsou součástí HDP, vytváří tak produkt a tedy i důchod.
2. kapacitotvorný efekt je dán tím, že zvýšení investic umožňuje zvýšení produkce v dalších letech.
Vládní výdaje
1. vlastní výdaje a investice - platy úředníků a státních zaměstnanců,...
2. transfery - to jsou různé sociální dávky obyvatelstvu. Např. auto může být jednou C, I, G, ale i X.
Cíle makroekonomie jsou zajišťovány pomocí faktorů, které ovlivňují AD a AS.
Agregátní poptávku ovlivňují především peníze (množství peněz) a úroková sazba. Zvyšuje-li se poptávka po penězích, zvyšuje se úroková míra. Jestliže banka zvýší nabídku peněz, pak nastartuje růst ekonomiky, když sníží nabídku peněz, pak naopak nastane pokles produkce. Změna v nabídce peněz vyvolá změnu úrokové míry.
V důsledku toho nastává poptávka po investicích, protože nižší úroková míra zvyšuje efektivnost nových investic. (J. M. Keynes)
Změna v investicích vyvolá změnu nejen samotných investic, ale patrně i dalších komponent HDP. Vyšší investiční činnost povede po vyšší poptávce po pracovní síle, to povede ke zvýšení platů a toto zvýšení platů znamená zvýšení spotřeby zboží a služeb. Ovlivní i vládní výdaje, protože vyšší příjmy znamenají vyšší daně do státního rozpočtu, které umožňují vyšší vládní výdaje. Vyšší investiční činnost bude znamenat, že určité komponenty investičních celků bude nutno objednat v zahraničí (investiční činnost vede ke zvýšení dovozů ze zahraničí).
Agregátní nabídka
Cenová hladina: když se zvyšují ceny, mají firmy zájem zvyšovat nabídku zboží a služeb, naopak růst nákladů vede k omezení produkce. Náklady se daří snižovat lepšími technologiemi.
Nominální produkt
Reálný produkt
Potenciální produkt je makroekonomické vyjádření maximální produkce dosažitelné v daném státě při dané úrovni výrobních faktorů, tzn. kapitálu, práce, přírodních zdrojů a technologického pokroku. Jestliže se zvýší počet práce schopného obyvatelstva a jeho produktivita (vyšší kvalifikace, efektivnější práce), tak se zvyšuje potenciální produkt.
Technický pokrok je hlavním zdrojem ekonomického růstu. Růst (někdy také hospodářský růst nebo ekonomický růst). V literatuře se rozlišuje mezi růstem a rozvojem.
Růstem rozumíme pouze ekonomické hledisko zvyšování produktu (ať již reálného nebo potenciálního).
Rozvoj je ukazatel, který vyjadřuje kvantitativní a kvalitativní změny v hospodářství dané země. Rozvoj zahrnuje nejen ekonomický růst, ale také ekologická hlediska, zdraví obyvatelstva, vzdělanost, kulturu apod. Země se může rozvíjet, aniž by rostla ekonomika.
Většina vědeckých i populárních publikací v oblasti ekonomické teorie i hospodářské politiky se soustřeďuje na krátkodobé otázky jako je inflace, zaměstnanost, efektivnost, produktivnost, platební bilance, měnové kurzy apod. Přestože tyto ukazatelé jsou dlouhodobě determinovány hospodářským růstem. Jednotlivé státy akumulují kapitálové zdroje a další zdroje jako jsou pracovní síly, technologie, zdokonalování řízení apod. čímž zvyšují hranice produkčních možností a potenciální produkt.
Žádné komentáře:
Okomentovat